— Other authored texts —

articles & interviews


Můj život se točí kolem bývalé Jugoslávie

Strávil jste v Bosně osm let. Můžete přiblížit jak se to odehrálo?

Do Bosny a Hercegoviny (BiH) jezdím s přestávkami kolem dvaceti let. V roce 2002 jsem tam byl poprvé na misijním výjezdu, pracovali jsme na západě země v Bihaći, rozdělovali jsme humanitární pomoc, hráli pouliční evangelizační scénky a měli program pro dospělé i pro děti. Natrvalo jsem v Bosně strávil osm let, mezi r. 2008 a 2016 jsem žil v druhém největším městě, v Banja Luce...

Sedm nových misionářů má zelenou

Většina z nás si v souvislosti s misií a nezasaženými národy vybaví mapku okna 10 na 40 nebo údaje z Joshua Projectu. Tato mapka je ze statistiky IMB a definuje nezasažené národy poněkud šířeji jako místa s méně než dvěma procenty evangelikálních křesťanů. S trochou představivosti mi to připomíná semafor - naše pozornost se zastaví u červených, oranžoví se připraví a zelení vesele jedou.  Ohledně vysílání misionářů už dávno neplatí model ze Západu do zbytku světa ("from the West to the rest"), ale spíš misie odevšud všude...

Obousměrné partnerství

Asi všichni se shodneme na tom, že modlitba má v misii - v domácí i v zahraniční - prioritní místo. Když očekáváme průlom do duchovního světa, musíme mít za sebou někoho, kdo se za nás bude pravidelně modlit. Ještě jsem se nesetkal s misionářem, který by řekl: "Stačí, když se za svou práci modlím sám". Apoštol Pavel napsal křesťanům ve Filipech: "Kdykoli si na vás vzpomenu, musím děkovat svému Bohu Stále se za vás všechny modlím a při každé své modlitbě se raduji z toho, jak se od prvního dne až doposud podílíte na evangeliu." (Fil 1: 3-4)....

O misii, leukémii a lásce z Balkánu

Jak došlo k tomu, že jste se stal misionářem? Byl to váš dětský sen?

Nebyl. Ale rád jsem cestoval, učil se cizí jazyky a poznával cizí kultury. Když jsem uvěřil, součástí toho "balíčku" je, že člověk přirozeně sdílí víru - v rodině, se spolužáky, na sídlišti, ale i v cizích zemích. Uvědomil jsem si, že můžu někam jet, a zároveň tam prakticky pomoct a hlásat Dobrou zprávu...

Moc ve slabosti

Úvodník v Nehemia Info, 2019/04

Psali jste někdy nějaký dopis, které bylo těžko napsat? Mám rád epištoly v Novém zákoně. Apoštol Pavel psal dopisy různým lidem a církvím a vkládal do nich sám sebe. Dopis, který je snad nejvíc osobní, kde Pavel odhaluje věci ze svého života a své misijní práce, je druhý list Korintským. Celé úseky tohoto dopisu jsou věnovány těžkostem a soužením. Nejsou to jednoduchá témata, nejsou dnes častým námětem kázání, ale týkají se každodenního života a jsou velice aktuální i pro misii...

Otevřená náruč

Úvodník v Nehemia Info 2020/4

Dá se říct, že Pán prstenů je kultovní kniha a film. Vzpomínáte si na scénku návratu čtyř Hobitů do Kraje potom všem, co ve Středozemi zažili? Frodo, Sam, Merry a Pippin sedí mlčky v Hobitíně u piva, okolo to vře, lidi se baví, a oni se jen mlčky dívají jeden na druhého. Tito čtyři kamarádi vědí, že se o tom, co prožili v té velké Středozemi, nemůžou jak se patří sdílet. Mají přece tak těžce přenositelnou zkušenost! Podobně se často cítí misionáři, křesťané sloužící v jiné kultuře, kteří se vrací domů do své země...

Perspektiva

Nehemia Info, 2018/03

Jestli je jedna věc, co mám rád, tak je to bydlet na rovině v blízkosti velkého strmého kopce. Když jsme žili v bosenské Banja Luce a věděl jsem, že se potřebuju oddělit od někdy tíživé situace v práci s lidmi, tak jsem vzal auto, kolo nebo nejlépe šel pěšky a vylezl na kopec nad naší čtvrtí Mejdan. Ano, tak se to tam opravdu jmenovalo, i když často každodenní život mejdan moc nebyl. Čtvrthodinový výstup, po kterém by se i namakaný sportovec pořádně zadýchal, nebyl únik od reality, ale výšlap s cílem získat odstup a přiblížit se Bohu. Při pohledu dolů jsem si uvědomil, že Bůh je větší než má situace...

Studuji rád: Úvaha nad vlastní misijní prací a studiem misiologie

Život v Kristu, 2020/01

Už od dětství mi bylo vštěpováno: "Přemýšlej nad tím, co děláš" - ať už šlo o psaní domácího úkolu, o pomoc s rovnáním věcí do auta nebo s mytím nádobí. Tahle fráze mě provázala celé dospívání a můžu říct, že mě často pěkně štvala. Jak to ale bývá, nakonec jsem za laskavé instrukce vděčný a nějak to se mnou zůstalo. Když jsem pak dělal misii a prakticky sloužil lidem v bývalé Jugoslávii, rád jsem přemýšlel o tom, proč to vůbec dělám, co dělat jinak a lépe, a co naopak přestat dělat úplně...

Český česnek na misii

Život víry, 2021

"Prosím tě, tu máš, vem si žvejku," řekla kolegyně ještě, než jsem se stačil posadit. Před příchodem na týmové setkání jsem do sebe rychle hodil česnečku, skočil na kolo a přijel. Asi jsem byl cítit už na dálku. V Bosně a Hercegovině, kde je větší důraz na vnější image, kdy si lidi dávají pozor na to, jak vypadají (a jak voní), je uvařená voda s bramborami s česnekem a k tomu rohlík dost nepochopitelný koncept lehčího oběda. To se prostě nedělá, a i když jsem už přestal nosit ponožky v sandálech a používat látkové kapesníky, zase jsem se ukázal jako ten Čech. Pořád něco...