— Other authored texts —

articles & interviews


Topicality of second culture mission - A voice from the Czech Republic


Perspectives, 2022/04, No. 75, pp. 49-54


I was born in Czechoslovakia and as I started attending primary school, we used to say "comrade teacher". Then in 1989 Communism fell and many things changed in the country overnight. One such change was freedom to proclaim the Christian gospel and the borders opened. Central and Eastern Europeans were gradually realizing themselves as nations that can contribute to the world mission...

Společně s misionáři až na konec světa

Život víry, 2022/02

Jeden misijní motivátor kdysi řekl, že ohledně misie existují tři typy křesťanů: ti, kteří jdou, ti, kteří podporují a ti, kteří jsou neposlušní. Nevím, jak vy, ale já podobné mobilizační výroky nemám rád. Nemám ani tolik rád prezentování statistik, ani smutné fotky otrhaných dětí nebo pobořených domů. Máme se v Česku dobře, lidé mají obecně přístup k evangeliu, relativní chudoba je nízká. Podpora misionářů a misijních projektů by ale podle mě neměla být na základě pocitu viny. Měla by jít od srdce a na základě přesvědčení...

Running the Race


OCMS website, 2021/07

"PhD is a journey," our group was told during our induction at OCMS. I knew my PhD research would take years of perseverance considering that I was doing it part time alongside my ministry obligations and raising four small children. What I was not prepared for was what took place in 2020. I had not been feeling well for some time. Once day, my doctor called me into his consulting room and said: 'Listen, you have nearly zero white blood cells,' and sent me promptly to the hospital for more check-ups. There they figured I had acute leukaemia and immediately started chemotherapy...

O misii, leukémii a lásce z Balkánu

Jak došlo k tomu, že jste se stal misionářem? Byl to váš dětský sen?

Nebyl. Ale rád jsem cestoval, učil se cizí jazyky a poznával cizí kultury. Když jsem uvěřil, součástí toho "balíčku" je, že člověk přirozeně sdílí víru - v rodině, se spolužáky, na sídlišti, ale i v cizích zemích. Uvědomil jsem si, že můžu někam jet, a zároveň tam prakticky pomoct a hlásat Dobrou zprávu...

Moc ve slabosti

Úvodník v Nehemia Info, 2019/04

Psali jste někdy nějaký dopis, které bylo těžko napsat? Mám rád epištoly v Novém zákoně. Apoštol Pavel psal dopisy různým lidem a církvím a vkládal do nich sám sebe. Dopis, který je snad nejvíc osobní, kde Pavel odhaluje věci ze svého života a své misijní práce, je druhý list Korintským. Celé úseky tohoto dopisu jsou věnovány těžkostem a soužením. Nejsou to jednoduchá témata, nejsou dnes častým námětem kázání, ale týkají se každodenního života a jsou velice aktuální i pro misii...

Otevřená náruč

Úvodník v Nehemia Info 2020/4

Dá se říct, že Pán prstenů je kultovní kniha a film. Vzpomínáte si na scénku návratu čtyř Hobitů do Kraje potom všem, co ve Středozemi zažili? Frodo, Sam, Merry a Pippin sedí mlčky v Hobitíně u piva, okolo to vře, lidi se baví, a oni se jen mlčky dívají jeden na druhého. Tito čtyři kamarádi vědí, že se o tom, co prožili v té velké Středozemi, nemůžou jak se patří sdílet. Mají přece tak těžce přenositelnou zkušenost! Podobně se často cítí misionáři, křesťané sloužící v jiné kultuře, kteří se vrací domů do své země...

Perspektiva

Nehemia Info, 2018/03

Jestli je jedna věc, co mám rád, tak je to bydlet na rovině v blízkosti velkého strmého kopce. Když jsme žili v bosenské Banja Luce a věděl jsem, že se potřebuju oddělit od někdy tíživé situace v práci s lidmi, tak jsem vzal auto, kolo nebo nejlépe šel pěšky a vylezl na kopec nad naší čtvrtí Mejdan. Ano, tak se to tam opravdu jmenovalo, i když často každodenní život mejdan moc nebyl. Čtvrthodinový výstup, po kterém by se i namakaný sportovec pořádně zadýchal, nebyl únik od reality, ale výšlap s cílem získat odstup a přiblížit se Bohu. Při pohledu dolů jsem si uvědomil, že Bůh je větší než má situace...

Studuji rád: Úvaha nad vlastní misijní prací a studiem misiologie

Život v Kristu, 2020/01

Už od dětství mi bylo vštěpováno: "Přemýšlej nad tím, co děláš" - ať už šlo o psaní domácího úkolu, o pomoc s rovnáním věcí do auta nebo s mytím nádobí. Tahle fráze mě provázala celé dospívání a můžu říct, že mě často pěkně štvala. Jak to ale bývá, nakonec jsem za laskavé instrukce vděčný a nějak to se mnou zůstalo. Když jsem pak dělal misii a prakticky sloužil lidem v bývalé Jugoslávii, rád jsem přemýšlel o tom, proč to vůbec dělám, co dělat jinak a lépe, a co naopak přestat dělat úplně...

Český česnek na misii

Život víry, 2021/09

"Prosím tě, tu máš, vem si žvejku," řekla kolegyně ještě, než jsem se stačil posadit. Před příchodem na týmové setkání jsem do sebe rychle hodil česnečku, skočil na kolo a přijel. Asi jsem byl cítit už na dálku. V Bosně a Hercegovině, kde je větší důraz na vnější image, kdy si lidi dávají pozor na to, jak vypadají (a jak voní), je uvařená voda s bramborami s česnekem a k tomu rohlík dost nepochopitelný koncept lehčího oběda. To se prostě nedělá, a i když jsem už přestal nosit ponožky v sandálech a používat látkové kapesníky, zase jsem se ukázal jako ten Čech. Pořád něco...